Bezpečnost na silnicích jako výhodný byznys

Na českých silnicích neustále přituhuje. Ne, teď nemám na mysli zhoršené chování řidičů, ale neustálé utahování šroubů regulace silničního provozu. Otázka zní, komu to opravdu prospívá.

Už řadu let jsme svědky sílícího boje s tzv. silničními piráty, kteří brázdí české silnice, způsobují smrtelné nehody, ohrožují ostatní účastníky silničního provozu, chovají se jako hovada a z některých článků v novinách a reportáží v televizi mám pocit, že snad i žerou malé děti. V zájmu boje proti těmto nebezpečným individuím jsme svědky neustálého přitvrzování silničních předpisů, sankčních mechanismů a rozšiřování pravomocí kontrolních orgánů. Nicméně piráti řádí dál. Přitom by tihle lidi neměli na silnicích dávno už co dělat, po zavedení bodového systému si jeho autoři slibovali, že všichni piráti budou do jednoho maximálně dvou let bez řidičáku.

Když tedy ta armáda policistů, nové pravomoci, zvýšené pokuty a bodový systém nepostihuje piráty, neb ti se na českých silnicích neustále vyskytují, na koho to tedy dopadlo nejtvrději? Odpověď je, že na nás všechny ostatní, obyčejné řidiče. Troufnu si tvrdit, že 99% řidičů nemá jiný zájem, než přemístit se bezpečně z bodu A do bodu B. Bohužel, jako v jakékoliv jiné sociální skupině, i zde se nachází určitá část patologicky se chovajících jedinců. Když se jedná o tak rozsáhlou skupinu lidí, jakou jsou uživatelé motorových vozidel, je jasné, že i když se jedná o mizivé procento všech řidičů, bude jich i tak docela dost.

Člověk by řekl, že když se bojuje s piráty, policie se bude snažit kontrolovat a postihovat zejména ty přestupky, které vážně ohrožují ostatní účastníky silničního provozu a kterého se dopouštějí především tito jedinci. Mám na mysli agresivní způsob jízdy, nebezpečné předjížděni, nedávání přednosti v jízdě, podjíždění na dálnici, nedodržování bezpečné vzdálenosti apod. Nicméně tak policie nečiní nebo tak činí velmi zřídka. Čeho jsme naopak svědky velmi často, je různé bukaření s radarem na přehledných úsecích s rychlostními omezeními, instalování radarů všude možně i nemožně, namátkových silničních kontrol, kdy vám vlezou i do lékárničky atd. Člověka pak napadá myšlenka, jde jim vlastně vůbec o bezpečnost silničního provozu? Nebo je zatím něco jiného?

Staré přísloví říká, že o peníze jde vždy až v první řadě a v tomto případě to platí stoprocentně. Politici a vysoce postavení policisté totiž zjistili, že si na bezpečnosti silničního provozu můžou postavit celkem slušný byznys. Autem v dnešní době jezdí spousta lidí a když se jednou za čas většinu z nich podaří zkasírovat, je z toho pěkný ranec peněz. Pod rouškou boje za vyšší bezpečnost silničního provozu se tak stáváme svědky toho, jak se dopravní předpisy stávají stále složitějšími a nelogičtějšími, jak jako houby po dešti rostou i na přehledných úsecích pochybná omezení rychlosti a jak se cedule značící začátek obce pomalu posunují dále a dále od zástavby. Cílem už totiž dávno není dostat ze silnice piráty, ale donutit co nejvíc účastníků silničního provozu porušit nějaký ten předpis a zkasírovat je.

Je veřejným tajemstvím, že na řadě dopravních oddělení PČR existují kvóty, kolik je třeba vybrat na pokutách, kdo kvóty neplní, má průšvih. A tak se kontroluje zejména tam, kde je vybrat pokutu nejsnazší, nikoliv tam, kde je porušování předpisů nebezpečné. K dokonalosti tenhle byznys dotáhly některé obce, kde se příjmy z pokut stávají předem plánovanou položkou v rozpočtu. Jen si to uvědomte. Městská policie, tedy zaměstnanci obce, mají pravomoc dodržování dopravních předpisů v obci kontrolovat. Když vás u něčeho chytí a vy nesouhlasíte, kdo celou záležitost posoudí? Ano, jsou to opět zaměstnanci obce. A kdo nakonec vaše peníze zinkasuje? Ano, je to opět obec. Člověk nemusí být Sherlock Holmes, aby si domyslel, k jakému chování takto nastavená pravidla obce motivují.

Navíc policie a politici mají svou roli velmi usnadněnou. Za prvé tím, že každou novou regulaci a rozšíření pravomocí mohou přikrýt vzletnými frázemi o boji za větší bezpečnost, mávajíce statistikami mrtvých na silnicích. Obyčejný občan jim ještě zatleská v bláhové představě, že on je přece slušný řidič a jeho se to netýká. Vystřízlivění přijde až v okamžiku, kdy mu přijde domů obálka, že se dopustil silničního pirátství, jelikož dvacet metrů za cedulí obce jel mezi poli 62km/h. Za druhé je mezi běžnými občany jen málo rozšířeno povědomí o tom, co si policie může a nemůže dovolit, jaké jsou jeho možnosti a práva. Policisté jsou chytří a mají praxi. Jsou schopní vymyslet si na místě neexistující paragraf, tvrdit vám, že mají důkazy, které nemají, vyhrožovat vám zabavením řidičáku nebo vozidla, vše hlavně proto, aby vás donutili zaplatit, vy jste se nemohli odvolat a oni měli prachy v kapse a celou záležitost z krku. Přitom dle zkušeností lidí, kteří se touto problematikou dlouhodobě zaobírají, je u nás až 60% pokut za dopravní přestupky uděleno protiprávně, ale prochází jim to, jelikož lidi radši zaplatí na místě.

Teď se zdá, že krom státu se chce na tomhle byznysu přiživit i soukromý sektor, první vlaštovka byl odtahový byznys známý z mnoha větších měst, kdy si policisté a odtahovky šly vzájemně na ruku. Nový návrh z dílny expertů ministerstva dopravy otvírá další možnosti. Podle tohoto návrhu, by si všichni řidiči, kteří se tzv. vybodovali, měli povinně zaplatit školení, které má zabránit tomu, aby opět porušovali předpisy. Má se skládat z devatenácti hodin jakéhosi sezení, zaměřeného na sebereflexi, zodpovědnost a osobní strategii vyhnutí se recidivě. Představuji si něco ve stylu: "Ahoj, já jsem Petr, dvakrát mě změřili v obci, jednou mimo obec, jednou jsem jel bez pásů a jsem silniční pirát." Docela pochybuji, že devatenáct hodin povídání skutečnému pirátovi zabrání chovat se dál jako hovado. Druhá část má být sedm hodin kurzu první pomoci zážitkovou metodou. Neříkám, že se to nehodí, ale opravdu mi nějak nejde do hlavy, jak kurz první pomoci zabrání recidivě v páchání přestupků. Celé to má stát bratru 9000Kč. Tady se okamžitě nabízí otázka, kdo tato školení bude dělat a tyto peníze zinkasuje, ročně se u nás vybodují nějaké čtyři tisícovky řidičů. To máme nějakých 36 milionů korun, což je už docela hezký balík. Školení bude povinné, takže příliv klientů je zaručen. Dal bych krk za to, že tenhle kšeft dostane nějaká spřátelená firma nebo agentura.

Troufám si tvrdit, že tento trend bude i nadále pokračovat do doby, než veřejnost odmítne další vytahování peněz ze svých kapes za bagatelní přestupky v zájmu boje za větší bezpečnost a nezačne si klást správné otázky. Např, jak je možné, že ve státě, kde je snad nejvíc policistů na hlavu a šrouby se neustále utahují, se stále nedaří zatočit se silničními piráty nebo jestli náhodou nové pravomoci policistů nemůžou být krom pirátů taky použity proti nim. Do té doby tenhle výhodný byznys jenom pokvete.