Jak to bylo s uprchlíky za komunismu

Západními politiky nám je předhazováno, že jsme málo solidární. Že přece Češi za minulého režimu taky prchali na západ. Dá se tehdejší situace s tou dnešní opravdu srovnávat?

Hned ze začátku musím říct, že je mi celá hysterie okolo imigrační krize opravdu protivná. Mám pokrk té mediální války mezi fanatickými zastánci i odpůrci přijímání migrantů do Evropy. Rozvířené emoce brání racionálnímu pohledu na situaci a zcela odsouvají do pozadí věcné argumenty, o kterých by se mělo diskutovat. Nechci se tedy stavět ani na jednu ze stran. Mým cílem je předložit fakta a je už na vás, jak si je vyložíte.

Jak to tedy bylo s uprchlíky z komunistického Československa? První vlna lidí prchajícich na západ přišla krátce po vítězném únoru. Nutno říct, že na ně nikdo nečekal s otevřenou náručí. České a slovenské migranty obvykle zachytili v první zemi, do které přišli, a převezli do některého ze záchytných táborů. Tam si zpravidla pobyli několik měsíců i let, záleželo zejména na tom, ve které zemi zažádali o azyl. Do nejžádanější země, tedy do USA, se dostali první uprchlíci z Československa až v roce 1950.

Podmínky v táborech nebyly vůbec luxusní. V Evropě stále doznívala druhá světová válka a ještě řadu let po ní byly některé potraviny na příděly. Je tedy logické, že se stravou to nebylo nijak valné. Každý žadatel o azyl byl důkladně prověřen. Začínala studená válka a vlády jednotlivých zemí se musely ujistit, že na své území nevpustí nepřátelského agenta. Zároveň v táborech probíhala intenzivní výuka jazyků. Teprve až byly vyřízeny veškeré formality ohledně azylové žádosti, opouštěli českoslovenští běženci záchytné tábory a přebíraly si je jednotlivé země. Někteří z nich tak v uprchlických táborech živořili i několik let.

Na druhou stranu lidí tehdy na západ prchalo podstatně méně. V prvních třech letech po únoru 1948 to bylo z Československa zhruba 25 000 lidí. Za celou dobu od roku 1948 do roku 1989 asi 200 000. Tedy jen zlomek počtu, který jen loni dorazil do Německa.

To jsou tedy fakta. Československé uprchlíky na západě nikdo nevítal. Podmínky v táborech byly bídné a žadatelé o azyl v nich strávili mnoho měsíců. Žádosti o azyl si vyřizovaly jednotlivé země a dokud nebyl některý z běženců přijat, z tábora se nikam nedostal. Každý žadatel o azyl byl důkladně prověřen. Srovnání se současnou situací už si udělejte sami.

EDIT: Na žádost dodávám zdroj, ze kterého jsem čerpal konkrétní čísla http://www.totalita.cz/vysvetlivky/emigrace.php